Když je napětí za běhu nízké a kabely jsou v pořádku, je na místě servis alternátoru. Ušetříte tím baterii i startér, které trpí opakovaným podvybitím. Stejně tak platí, že pokud po nabití externí nabíječkou baterie do dvou dnů zase spadne pod 12,4 V, baterie už svou kapacitu ztratila. Vyměnit ji má smysl až ve chvíli, kdy máte jistotu, že dobíjení funguje. Jinak se celý problém vrátí a zaplatíte dvakrát.

Během lezení dbejte na to, abyste nesahali jen rukama. Nohy nesou váhu, ruce jen drží. Když se zvedáte, tlačte se nohama, ne se přitahujte bicepsem. Dívejte se na chyty pro nohy dřív, než uděláte krok rukou. Pokud spadnete, není to ostuda – je to součást učení. Po pádu se nerozčilujte, odpočiňte si, protřepejte ruce a zkuste to znovu s jiným rozložením těla. Pokud vás něco bolí ostrými bolestmi v kloubech nebo šlachách, přestaňte. Bolest svalů je v pořádku, bolest šlach ne.

Kolo vybírejte podle výšky, ne podle věku. Dítěti, které sotva dosáhne na zem, bude i malé kolo nepohodlné. Zkuste kolo půjčit nebo vyzkoušet v obchodě – nechte dítě popojet, ať zjistíte, jestli na něj dosáhne a jestli se mu dobře řídí. Lehké kolo zvládne i slabší dítě. Těžké kolo se špatně rozjíždí a ještě hůř se drží v rovnováze. Až bude jízda bez koleček samozřejmostí, teprve pak řešte převody a další vychytávky.

Na rovné desky používejte obal, který se nelepí na povrch. Vhodná je pěnová fólie nebo vlnitá lepenka, kterou přeložíte přes hrany. Sklo nikdy nebalte do novinového papíru bez další vrstvy, tiskařská barva se za vlhka otiskne a hrany papíru se snadno zachytí o podlahu. Rohy jsou nejzranitelnější místo, proto je obalte dvěma vrstvami a zafixujte páskou, která se dá později strhnout bez zbytků. U zakřivených dílů postupujte po menších úsecích, aby fólie nikde nedržela na jednom místě pod tahem.

Další častou chybou je hledat v Novém Městě středověkou malebnost Starého Města. Gotická je tu především síť, ne jednotlivé domy. Řada staveb byla přestavěna, zbořena nebo nahrazena v 19. a 20. století. Kdo se soustředí jen na fasády, mine to podstatné – půdorys. Právě ten zůstal z velké části zachován a je hlavním důkazem, že Nové Město bylo v době svého vzniku urbanistickým počinem, který neměl v Evropě mnoho obdob.

Nové Město pražské nevzniklo jako pozvolná přirozená expanze, ale jako cílený projekt. Karel IV. využil císařskou autoritu i pražskou ekonomickou sílu a nechal v letech 1348 až 1350 vyměřit rozsáhlé území východně a jižně od Starého Města. Rozhodující je, že se nejednalo o doplnění stávající zástavby, nýbrž o předem promyšlenou síť, která Staré Město obepjala a propojila s Vyšehradem. Kdo dnes chce pochopit, proč Praha vypadá tak, jak vypadá, musí začít právě tady – na půdorysu, který vznikl dřív než většina domů, které v něm stojí.

Nakonec se nenechte odradit tím, že ostatní lezou výš nebo rychleji. Každý začínal stejně. První hodiny jsou o tom, naučit se padat, odpočívat a neztrácet hlavu. Pokud vydržíte chodit pravidelně, po několika týdnech zjistíte, že cesty, které vám dřív přišly nemožné, lezete plynule. Nepotřebujete k tomu nic drahého ani speciálního – jen vhodné oblečení, ponožky, trpělivost a chuť se učit.

První návštěva umělé stěny obvykle vypadá tak, že člověk přijde v tom, v čem šel z práce, půjčí si lezecké boty o dvě čísla menší, než potřebuje, a po dvaceti minutách má ruce rozbité do krve a ruce bolí tak, že nedrží ani láhev s vodou. Vyhnout se tomu jde jednoduše – stačí vědět, co si vzít a čeho se držet.

Oblečení má být pohodlné a pružné. Legíny, elastické kraťasy nebo tepláky, tričko, které se dá zastrčit. Džíny jsou špatná volba, protože omezují pohyb a dřou. Neklaďte důraz na módu, ale na to, abyste se v tom mohli zvednout koleno nad bok. Ponožky si vezměte vlastní tenké – půjčené boty se půjčují bez nich jen osvětlení v obývákuýjimečně a hygiena je základ. Boty na lezení si půjčte v areálu, těsné mají být, ale nesmí bolet prsty. Pokud je cítíte až po dvou minutách, jsou moc malé.

Před samotným lezením se rozlezte. Nejen protáhněte, ale opravdu prohřejte – pět až deset minut lehkého pohybu, kroužení rameny, zápěstími, kyčlemi. Pak začněte na nejlehčích cestách, i když se zdají nudné. Svaly a šlachy potřebují čas, aby se přizpůsobily zátěži, kterou na umělé barvy stěn do obývákuě dostanou. Typická chyba začátečníka je, že hned zkusí cestu, která vypadá dobře, a po pár krocích visí na laně s vyčerpanými předloktími.

Co se vejde do batohu a co nechte doma Do malého batohu patří: lahev s vodou, něco malého k jídlu, ručník, magnézium v sáčku (většina stěn ho povoluje, ale ověřte to předem), případně vlastní lezecké boty a úvazek. Neklaďte si do batohu šperky, hodinky s řemínkem, který se může zachytit, ani volně visící předměty. Dlouhé vlasy si svažte. Nehty na rukou i na nohou zastřihněte nakrátko – delší nehty se lámou a při lezení bolí. Nápoje v otevřených kelímcích nechte mimo dosah, na stěně se snadno vylijí.