První ferratový výstup se nevyhrává silou v rukou, ale schopností hospodařit s vlastní jistotou. Kdo se na začátečnickou trasu vypraví bez přípravy, obvykle skončí tak, že se křečovitě drží ocelového lana a po pár metrech ho bolí předloktí víc než nohy. Řešení není složité: začněte na krátké trase s nízkou obtížností a zvolte ji tak, aby se dala kdykoli opustit sestupem, ne jen pokračovat dál.

Ztráta orientace ve vzduchu není vzácné selhání, ale situace, na kterou se dá předem připravit. U tandemového seskoku nese hlavní odpovědnost instruktor, u sólového seskoku nebo při výcviku AFF ji nesete vy. Ve všech případech platí stejné pravidlo: čím dřív si problém přiznáte a čím jasněji ho pojmenujete, tím rychleji se vrátíte do společného režimu. Instruktor nemůže číst myšlenky, potřebuje od vás konkrétní signál.

Sedací plocha patří do osvětlení v obývákuýšky, kterou používáš i jinde. Židle od jídelního stolu je lepší než nízké křeslo, které zabere půl místnosti a nedá se odsunout. Světlo řeš dvěma zdroji: jeden měkký a nízko položený pro večer, druhý směrovaný na pracovní plochu. Stropní světlo v malém byt v panelákuě oslňuje a zplošťuje prostor, takže ho nech jen pro úklid. Na stěnu pověs maximálně jeden obraz nebo polici. Více předmětů ve stejné rovině z koutku udělá skladiště.

Pokud se orientace ztratí úplně a vy nevidíte ani instruktora, ani referenční body, přejděte na záložní plán. Ten se liší podle fáze seskoku. Během volného pádu většinou stačí přestat manévrovat, srovnat se do stabilní polohy a sledovat výškoměr. Ve výšce pro otevření padáku se soustřeďte na vlastní vrchlík a jeho kontrolu. Instruktor vás najde podle barvy padáku nebo podle domluveného místa setkání pod vrchlíkem. Po otevření je komunikace snazší – můžete křičet, mávat nebo použít radiostanici, pokud ji máte. Na zemi pak celou situaci rozeberte, ať víte, co příště udělat jinak.

Rozhodující je výška, kterou si můžete dovolit ztratit. Zavěšený podhled na kovovém roštu potřebuje pod stávající strop minimálně několik centimetrů podle použitého závěsu. Pokud je nerovnost menší než tato rezerva, stačí rošt vyrovnat do roviny a strop srovnáte samotnou konstrukcí. Když je ale strop propadlý o víc, než kolik činí prostor pro závěsy, musíte část nerovnosti vyřešit ještě před montáží roštu.

Údržba rozhoduje o tom, zda výbava vydrží. Po každém výstupu zkontrolujte, zda se do karabin nedostal písek nebo vlhkost. Omyjte je čistou vodou, osušte a namažte zámek. Úvazek perte ručně ve vlažné vodě bez aviváže, protože ta narušuje vlákna. Skladujte na suchém místě, mimo přímé slunce a chemikálie. Nikdy nepoužívejte výbavu, která spadla z výšky nebo byla vystavena ostrému zatížení – i když vypadá nepoškozená, vnitřní šití může být narušené.

Normy pro via ferraty nejsou formalita. Vycházejí z EN 958 a EN 12277 a určují, jak má být úvazek a tlumič pádu konstruován, aby absorboval energii při pádu. Pokud si na ferratě půjčíte vybavení od známého nebo koupíte starší kus bez dokumentace, nemáte jistotu, že tlumič při pádu skutečně povolí a že švy vydrží. V praxi to znamená jediné: noste výhradně kompletní certifikovaný set, který je určen pro via ferraty, a ne horolezecký úvazek bez tlumiče.

Poslední věc, kterou lidé podceňují, je výměna komponentů. Tlumič pádu má omezenou životnost a po pádu se musí vyměnit. Karabiny se opotřebovávají, zámek slábne. Pokud si nejste jistí, raději výbavu vyřaďte. Na ferratě nejde o to, mít nejdražší set, ale o to, mít set, který při pádu funguje přesně tak, jak má. Když normy dodržíte, pád přežijete s odřeninami. Když je obejdete, může jít o zlomeniny.

Co dělat, když se objeví problém Mezizubní kartáček je u keramických rovnátek povinná výbava. Drát a zámečky blokují přístup niti, proto se bez něj neobejdete. Velikost volte podle mezery – musí projít bez násilí, ale zároveň čistit zuby. Pokud se zámeček uvolní, nepokoušejte se ho přilepit sami. Nasaďte vosk na drát, aby nedřel do dásně, a co nejdřív se objednejte ke svému ortodontistovi. Stejně tak neřešte prasklý drát – ohýbejte ho jen v krajním případě a raději si vezměte malý kousek vosku.

Při jištění na ferratě se pohybujete v systému, kde je jeden karabina nad a druhá pod postupovým jištěním. Nikdy neodepínejte obě současně. Pokud přelézáte převis nebo traverz, vždy zajistěte alespoň jednu karabinu. Spojka mezi úvazkem a tlumičem musí být uzavřená a zajištěná proti otočení. U lanových ferrat se doporučuje použít tlumič s dvěma rameny, který při pádu rozloží sílu. Pokud máte jen jedno rameno, po prvním pádu je tlumič znehodnocen a musí se vyměnit.